Hrobka Tutanchamona v Brně

13. říjen 2008 | 10.01 |

Hrobka Tutanchamona je v Česku!


Králova posmrtná zlatá maska s polodrahokamy patří k nejkrásnějším kouskům výstavy. Originál váží 11 kilogramů a na výšku má 54 centimetrů.


Tisíce let staré tajemství znovu ožívá!

"Tutanchamon je zajímavý jen tím, že zemřel a byl objeven," prohlásil kdysi objevitel faraonovy hrobky Howard Carter. Neměl tak docela pravdu. Muž, jehož posmrtná zlatá maska se stala jedním ze symbolů starého Egypta, toho ve svém krátkém životě stihl poměrně dost. O životě zajímavého vladaře hodně vypovídá i jeho cennostmi nabitá přesná kopie hrobky, která byla nedávno přepravena do Česka. Naše země, teprve druhá na světě, se dočkala takové pocty. Nedělní Aha! vám přináší fotografie unikátní výstavy, která už ve čtvrtek bude v Brně v Titanic Hall přístupná veřejnosti. A také vám o tomto egyptském vladaři prozradíme věci, které jste nejspíš netušili!

Vzal si sestru

Tutanchamon vládl zhruba v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem ve starověkém Egyptě a dožil se maximálně devatenácti let. Nastoupil na trůn teprve jako desetileté dítě a zajímavou kapitolou v jeho krátkém životě je snad jen jeho sňatek s nevlastní sestrou, která zároveň byla vdovou po jejich otci. Ve starém Egyptě ale byly podobné incestní svazky běžnou záležitostí. V době faraonovy vlády procházel Egypt náboženskou i politickou krizí a Moderní technologie umožnily badatelům vytvořit obličej faraona, jak nejspíš vypadal. Základní data poskytla hlava vladařovy mumie, která je neuvěřitelně zachovalá.Moderní technologie umožnily badatelům vytvořit obličej faraona, jak nejspíš vypadal. Základní data poskytla hlava vladařovy mumie, která je neuvěřitelně zachovalá.

jpg','full','scrollbars=1,width=600,height=450,resizable=1');" style="">Tutanchamon se jako poměrně mladý vládce nestihl do své záhadné smrti nijak výrazně projevit.

Nikdo neví, proč zemřel

Badatelé se ale dodnes nedokáží shodnout, proč Tutanchamon zemřel. Podle nálezu na rentgenovém snímku mumie, který odhalil v lebeční dutině úlomek kosti, se soudilo, že byl zavražděn. Ví se ale i to, že faraon utrpěl vážné zranění hrudníku, které si mohl způsobit i sám po pádu z vozu taženého koňmi.

Jak probíhalo objevení hrobky?

Howard CarterSoučástí faraonova pokladu byly i do detailu provedené sošky bohů.Mnohem zajímavější než život faraona jsou okolnosti, ke kterým došlo více než 3 tisíce let po jeho smrti. V listopadu roku 1922 bylo archeologem Howardem Carterem konečně objeveno místo vládcova posledního odpočinku! Zázračnému nálezu ale předcházela léta neúspěchů a námahy. Carter nakonec začal pracovat na místě, které předtím pro neúspěch opustil americký milionář Theodore Davis, který před odchodem z místa výzkumů prohlásil: "Hledat v Údolí králů neobjevený královský hrob je stejně bláhové, jako čekat, že z kamenného kvádru vyleze živá myš." To ještě netušil, jak strašně se mýlí. Poslední zbytky naděje vkládal Carter do malého cípu u hrobky Ramsese VI., kde objevil základy bývalých dělnických chýší. Tato zlacená pohřební schrána vyplňovala pohřební místnost a obsahovala další tři schrány. V poslední byly do sebe vložené rakve a v nejmenší z nich pak ležela mumie faraona.A pod nimi našel, v co už ani nedoufal. V hloubce se objevily schody ve skále a později i zazděný vchod! Po zdolání chodby do hrobky stanul Carter před zapečetěnými dveřmi na konci chodby. Archeolog nejprve vylámal malou díru a poté dovnitř vstrčil svíčku. Sarkofágy pro faraona do sebe přesně zapadaly. Největší byl z ryzího zlata.Plamen ve tmě hořel dál, zkouška neprokázala jedovaté plyny v komoře. Rozšířil tedy otvor a vstrčil dovnitř celou hlavu. A to, co o několik sekund později spatřil, mu vyrazilo dech! "Nejprve jsem nic neviděl, ale když si oči zvykly na přítmí, vyplouvaly jednotlivosti z mlhy – podivná zvířata, sochy, zlato, všude se třpytící mihotavé zlato," popsal Carter, když si uvědomil, že našel nevyloupenou hrobku skutečného faraona. V pohřební komoře se nacházely čtyři zlaté skříňové schrány, které do sebe zapadaly jako známá »matrjoška«. V nich byly tři do sebe vložené rakve. Do hrobky sice zloději vnikli několik let po faraonově pohřbu hned dvakrát, velkou škodu ale nezpůsobili, protože zřejmě byli včas vyrušeni a omítka, kterou poničili, byla obnovena. Předsíň archeolog vyklízel tři měsíce, než se dostal do samého srdce hrobky – k pohřební komoře. Cesta k mumii faraona pak trvala ještě rok, protože bylo potřeba rozebrat čtyři skříňové schrány a další tři do sebe vložené rakve. Celkem Carter v hrobce bádal deset let. Do své evidence si trpělivý egyptolog zapsal na 3500 unikátních předmětů pohřební výbavy. Ty jsou dnes k vidění v Káhiře.

Děsivá kletba faraonů

Objevitele odedávna strašila děsivá kletba, podle níž každého, kdo vstoupí do zapečetěné hrobky, stihne krutý trest. To se stalo i v případě několika lidí, kteří měli co do činění s objevem Tutanchamonovy hrobky. Jako první zemřel lord Carnarvon, který výpravu sponzoroval. V březnu roku 1923 ho do tváře štípl moskyt. Do ranky se mu dostala muška, která pak zapříčinila infekci. Lord onemocněl, dostal otravu krve, k níž se přidal zápal plic. V dubnu Carnarvon umírá. V okamžiku jeho smrti prý v Káhiře dokonce pohasla všechna světla. V roce 1923 náhle umírá i lordův mladší bratr Aubry po vytržení několika zubů. Dalšího návštěvníka hrobky, prince Ali Kamala Fami Beje, zavraždila vlastní manželka. Carnarvonův tajemník zase nečekaně zemřel na infarkt. A aby toho nebylo málo, jeho otec, lord Westburry, zase spáchal sebevraždu skokem z okna. Jediný, kdo »faraonovu kletbu« paradoxně přežil, byl právě objevitel hrobky Howard Carter. Zemřel poklidně ve svém rodišti v Anglii v roce 1939 v 65 letech.


Autor: (lt)
Repro foto National Geographic

12.10.2008

Zdroj: AHA

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře