Tchýně

19. říjen 2008 | 14.21 |

Nevím jaká jsem tchýně. Doufám, že lepší než ty, které jsem měla já. Obě se mi rády pletly do života. Dávaly mi rady o které nikdo nestál. Některým jsem pro svou nezkušenost a mládí i věřila. Například mi ta první tvrdila, že když jsem v jiném stavu, tak musím jíst za dva. Pozůstatek této "dobré rady" bylo 15 kg přírustku na váze. Horko těžko jsem ho shazovala a vlastně se mi to nepodařilo dodnes.

Ráda mi přikazovala, jak mám rozmístit nábytek. Hlavně se to týkalo dětské postýlky. Prý na vnuka v rohu u okna táhne. Táhlo v celém bytě, protože okna byla zkřížená a neměla těsnění.

Užila jsem si s ní i jiné radovánky. Třeba mi říkala křestním jménem jiné snachy. Štvalo mě to, ale nedalo se s tím nic dělat. Manžel byl bačkora a nedovedl jí nic říct. Když se mě zastala vzdálená příbuzná, nebylo to nic platné. Babka si vedla pořád svou. No, nebudu to dál rozpytvávat. Myslela jsem, že když se odstěhujeme, tak se to vyřeší a už nebudu tak na ráně.

Moc jsem si nepomohla. Moje druhá tchýně se ze začátku zdála fajn. Situace se začala komplikovat, když jsme s manželem začali stavět domek. V té době jsem se od ní dočkala různých naschválů. Někdy jsem z toho byla tak zoufalá, že jsem se chtěla rozvést a odstěhovat někam hodně daleko. Můj druhý manžel se zachoval jako chlap a zastal se mě. Bohužel nesklidil za to vlídné slovo. Byl poslán kamsi. To už bylo moc. Přetekl pověstný pohár a já jsem přestala s tchýní a švagrovou (iniciátorkou všech naschválů) mluvit. Když jsme se odstěhovali do nového, přestala jsem je i potkávat.

Netvrdím, že jsem svatá. Ale rozhodně nerada vyhledávám konflikty. Proto se snažím svým dětem do ničeho nemluvit. Nevím, jak moc se mi to daří, to by měly říct ony. Pokud se mě na něco zeptají, když vím, poradím. Jinak "dobré rady" raději spolknu a myslím si své. Je to jejich život, tak ať si ho žijí podle svých představ.

Jen tiše doufám, že pokud přijdu na návštěvu, nenabídnou mi k sezení jedno z křesel.

Křeslo pro tchýniKřeslo pro tchýni 2Křeslo pro tchýni 1

Hlavně v tom třetím bych nerada dlouho poseděla.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře