Dušičky

2. listopad 2008 | 11.19 |

Včera v podvečer jsme s manželem donesli věneček na hrob jeho rodičů a prarodičů. Zapálili jsme svíčky a chvilku postáli. Vzpomínali jsme na ně každý v duchu sám. Na hřbitov stále přicházeli noví lidé, tak ta chvilka pohroužení do vzpomínek byla rušena.

Ostatní hroby byly krásně vyzdobeny kyticemi chryzantém, věnečky a jinými dušičkovými vazbami. Blikající světélka svíček dokreslovala atmosféru.

Věneček

Nejvíc sváteční chvíli ruší tzv. "svíčkové báby". Jsou na hřbitově nejméně dvakrát denně a ostřížím zrakem kontrolují kdo přišel, ke kterému hrobu jde, co nese, co na hrob položil, jestli zapálil svíčku atd., atd. Proto tam moc často nechodím, nemám je moc v lásce. Ruší mě. Ať už pozorováním nebo, nedej Bože, zvědavými dotazy. A můj muž se hřbitovům vyhýbá obloukem. Docela mě letos překvapil, že tam se mnou chtěl jít. Dokonce ještě večer zkontroloval svíčky, jestli hoří. Stále nám ve větru zhasínaly. Někdy mě na "stará kolena" překvapuje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře