Pražské mosty

20. březen 2010 | 16.37 |

mosty přes Vltavu

Pořadí mostů se počítá po proudu řeky Vltavy.
 

Zbraslav

Zbraslavský most Závodu míru je prvním mostem přes Vltavu na území města Prahy.
Most silniční s chodníky pro pěší. Dříve zde stál železný most, který  již nevyhovoval pro malou únosnost a šířku. Nový železobetonový most byl postaven v letech 1961 - 64. Je dlouhý 194 m a  vltavské údolí překonává ve výšce 12 m. Zároveň překlenuje i železniční trať, takže při cestě do slapské rekreační oblasti odpadlo dřívější čekání před závorami.

Bráník

Branický most - tzv. most Inteligence
Druhý most přes Vltavu na území města Prahy - železniční most s chodníkem. Na stavbě Branického mostu nuceně pracuje mnoho lidí s vysokoškolským vzděláním, proto  se mostu začíná přezdívat "Most Inteligence".
Most a trať v těchto místech byla plánovaná již před a během druhé světové války. Měla spojit oblast Radotína a východní část Prahy, avšak k realizaci dochází až s přestavbou železničního uzlu v 50. letech 20. století.
Most devět  let sloužil jen chodcům, než byl v květnu roku 1964 slavnostně otevřen pro vlakovou přepravu.
V současnosti je most kromě železniční dopravy hojně využíván i chodci a cyklisty. Vystoupáte-li po kamenném schodišti na most a projdete-li se po něm, uvidíte krásný výhled na řeku a okolí Braníka ze zajímavého nadhledu.

Barrandovský most

Barrandovský most (dříve most Antonína Zápotockého) je třetím mostem na území města Prahy.
Je to největší, nejširší, nejšikmější a také nejrozsáhlejší mostní stavba v Praze  - spojuje Jižní spojku s ulicí K Barrandovu a je součástí Jižní cesty, která propojuje dálnici D1 od Brna s dálnicí D5 od  Berouna.
Zabírá plochu 33 000 m2. Jeho největší šířka je 50 a nejmenší 40 m, jeho délka včetně úseku nad opěrami je přes 350 m. Most svírá s břehem úhel přes 50 stupňů.
Práce na přemostění Vltavy byly zahájeny v květnu 1978. První část mostu byla zprovozněna pro automobily v r. 1983. Slavnostní otevření celého mostu se pak konalo v r. 1988. Most byl tehdy pojmenován po bývalém prezidentovi Československa Antonínu Zápotockém.
V r. 1990 rozhodla rada zastupitelů města Prahy o změně názvu na most Barrandovský.

Železniční most

pise.cz/img/165256.jpg">

Železniční most - Vyšehradský
Je čtvrtým mostem přes Vltavu v Praze, druhým pražským železničním mostem přes Vltavu a třetím nejstarším mostem ve městě.
Spojoval tehdy nádraží Františka Josefa (nynější Hlavní) a Západní nádraží (nynější Smíchovské). Most postavila v roce 1871 - 72 mostárna firmy Harkort v Duisburgu. Zprvu se používal jen pro nákladní dopravu, osobní doprava byla zahájena v roce 1888. Původní most byl postaven jako jednokolejný z málo kvalitního svářkového železa, proto musel být již v letech 1900 - 01 přestavěn, tentokrát ze železa plávkového. Nová trať byla již dvoukolejná a navíc přibyly po obou stranách chodníky pro pěší. Novou stavbu provedly tři domácí firmy: Českomoravské strojírny, firma Bratří Prášilové a Rustonova strojírna. Výměna starého mostu za nový proběhla ve třech dnech.

Palackého most  Palackého most 1930

                                                                                                         Palackého most v roce 1930.

Palackého most 1905

Palackého most na pohlednici z roku 1905.

Palackého most je pátým mostem přes Vltavu.
V pořadí třetí nejstarší pražský most  přes Vltavu vznikl v sedmdesátých letech 19. století jako důsledek nutného spojení rozvíjejícího se průmyslového Smíchova s ještě tehdy hustě obydleným centrem Prahy.
Základní kámen byl položen 13. 5. 1876.  Mostu se říkalo "Kamenný na Smíchov", také "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého. Jen po dobu okupace se jmenoval Mozartův most.
Most měl bohatou sochařskou výzdobu: ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi. Modeloval je sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně, zatímco novoměstské byly při náletu definitivně zničeny. Na obou nárožních pilířích mostu na mohutných podstavcích, v nichž byly původně umístěny budky výběrčích mostného, byla postupně osazena sousoší Josefa Václava Myslbeka ztělesňující postavy české mytologie: na novoměstském břehu to byla Libuše a Přemysl (1889 - 92) a Lumír a Píseň (1887 - 88), na smíchovském Záboj a Slavoj (1892 - 95) a Ctirad se Šárkou (1897). Při zmíněném náletu na Prahu v roce 1945 byla sousoší na novoměstské straně silně poškozena. Po opravě byla tři sousoší přemístěna na Vyšehrad, čtvrtému, nejsilněji poničenému sousoší Libuše a Přemysla, byla pořízena kopie, později umístěná tamtéž.

Jiráskův most

Jiráskův most je šestým mostem.
Bouřlivě se rozvíjejícímu Smíchovu nestačilo spojení s Prahou jediným mostem Palackého, a tak se uvažovalo o stavbě nového mostu. Původně měl navazovat na Myslíkovu ulici a vést kolem Šítkovské vodárenské věže přes Žofín a tehdejší Židovský ostrov. Nakonec bylo rozhodnuto postavit most jako pokračování Ječné a Resslovy ulice. Se stavbou mostu se započalo v roce 1929.
Jiráskův most byl uveden do provozu na dvě etapy: střední pruh s kolejnicemi elektrické dráhy byl předán do užívání r. 1931 a celý most ve své tehdy impozantní šířce byl otevřen v předvečer 15. výročí vzniku Československé republiky r. 1933. Původně předpokládané vedení tramvaje po mostě se ukázalo zbytečným, takže kolenice byly odstraněny.
Most byl nazván jménem Aloise Jiráska, jenž v letech 1903 - 30 bydlel v domě čp. 1775 na dnešním Jiráskově náměstí. Zde psal svá díla a také zde zemřel. Pomník Aloise Jiráska od Karla Pokorného byl na Jiráskově náměstí umístěn až v r. 1960. V letech okupace 1940 - 45 byl most přejmenován na Dienzenhoferův, poté se opět vrátil k původnímu názvu. Náročná rekonstrukce mostu byla provedena v letech 1987 - 88.

most Legií  most Legií - dobový

Most Legií - dříve 1. máje je sedmým mostem přes Vltavu v Praze.
První řetězový most, který byl postaven v letech 1839 - 41 a stržen r. 1888, se nazýval Most císaře Františka I. Dnes místo něj stojí kamenný Most Legií (postaven v letech 1898-1901).
Je to první most v Praze, který se budoval jako nástupce mostu předchozího, v tomto případě visutého řetězového mostu císaře Františka I., který byl stržen r. 1888. Most spojuje Národní třídu (tehdy Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Stavba nového kamenného mostu byla zahájena starostou JUDr. Janem Podlipným r. 1898 slavnostním položením základního kamene a uložením železné krabice s pamětní listinou do základové spáry jednoho z návodních pilířů.  Most byl od počátku osvětlen elektrickými zdokonalenými obloukovými lampami inženýra Františka Křižíka.
Slavnostní otevření mostu se konalo r. 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. jehož jméno most dostal. V roce 1918 byl přejmenován na most Legií, za okupace na most Smetanův, po okupaci na most 1. Máje a v r. 1990 opět na most Legií.

Karlův most  Karlův most - starý

Karlův most  je osmým  mostem přes Vltavu na území města Prahy
Předchůdci Karlova mostu : v místě mostu býval nejprve přechod přes svázané klády, tzv. prahy.
V 10. stol. už je zmiňován dřevěný most, který ale býval ohrožován každou větší vodou, proto nechal Vladislav II. postavit kolem r. 1170 kamenný most Juditin. Ten zde stál až do r. 1342, kdy byl zničen povodní.
Karlův most (Kamenný, Pražský - název Karlův se vžil až kol. r. 1870)  je nejstarším dochovaným pražským mostem. Základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357 v 5:31 ráno a toto datum a čas nebyly vybrány náhodou. Když čísla zapíšeme následujícím způsobem:   1 3 5 7 (rok) 9 (den) 7 (měsíc) 5 3 1 (čas), získáme vzestupnou a sestupnou stupnici s vrcholem 9.
V letech 1706-1714 byl most vyzdoben již 26 sochami a sousošími. Další plastiky byly na mostě osazeny až ve druhé polovině 19. století – roku 1857 socha sv. Kryštofa a roku 1859 nové sousoší sv. Václava. Posledním sochařským dílem je Dvořákovo sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1938. Dnes stojí na Karlově mostě alej třiceti soch a sousoší od nejznámějších umělců (Matyáše Bernarda Brauna, Jano Brokoffa a jeho synů Michala Jana Josefa a Ferdinanda Maxmiliána) až po sochaře méně známé.

Mánesův most

Mánesův most je devátým mostem přes řeku Vltavu v Praze.
Most byl vybudován v místě dávného přívozu k rybářské osadě, která už byla v 13. st. označována za pradávnou.
V letech 1868 - 1869 bylo Staré Město s Klárovem spojeno propojeno železnou visutou lávkou pro pěší, takže stavba mostu byla zahájena až r. 1911. Most byl pro dopravu otevřen v r. 1914, ale zcela dokončen byl až v průběhu 1. sv. války  v r. 1916. V 60. letech nahradil dlážděnou vozovku a mozaikový chodník asfalt, který přinesl různé problémy. Byl odstraněn při rekonstrukci v 90. letech.
V r. 1914 dostal most jméno následníka rakouského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda D`Este, i když původně zamýšlený, ale neuskutečněný název byl most Korunního prince Rudolfa. Od r. 1920 se most jmenuje Mánesův.
Rekonstrukce Mánesova mostu byla provedena v letech 1992 - 94.

Čechův most  Čechův most 1

Čechův most je desátým pražským mostem na Vltavě.
Most byl vystavěn v letech 1905 - 08. Jeho délka je 169 m, šířka 16 m. Je to nejkratší pražský most. Stavba byla skončena slavnostním položením základního kamene za přítomnosti císaře Františka Josefa I. dne 17. 4. 1907.  Na obou koncích mostu jsou vždy dvě bronzové postavy Viktorií (sochy Vítězství) s pozlacenými ratolestmi, umístěné na 17,5 m vysokých litinových sloupech. Samy Viktorie jsou vysoké přes 3 m, jsou dílem sochaře Antonína Poppa. Sloupy stály na střechách původních budek,  kde se tehdy vybíralo mýtné: 2 haléře za osobu, 14 hal. jezdec na koni, 6 hal. auto s řidičem. Na  návodních pilířích jsou bronzové sochy světlonošů s pochodněmi, průčelní mostní oblouky jsou zdobeny tepanými bronzovými výplněmi s delfíny a medailony s personifikací Prahy,  patice dvanácti osvětlovacích stožárů byly zdobeny beraními hlavami a postavami vorařů, nosičů vody aj., nehledě na krásné zábradlí. Málo známá je i cenná výzdoba vrcholových částí průčelních mostních oblouků - tepané měděné plechy na téma Klidné a bouřlivé vlny. Byl slavnostně otevřen 6. 6. 1908 poté, co vyhověl zatěžkávací zkoušce. Byl nazván jménem nedávno zesnulého básníka Svatopluka Čecha, který měl v Praze slavný pohřeb. Jeho otevření bylo pražskou a národní slavností. Jmenuje se tak dodnes s výjimkou období protektorátu 1940 - 45, kdy byl přejmenován na most Mendelův podle brněnského augustiniána Jana Mendela, objevitele teorie dědičnosti.

Štefánikův most

Štefánikův most je jedenáctým mostem přes Vltavu na území města Prahy (počítáno po proudu řeky).
V těchto místech stával kdysi řetězový most Františka Josefa I., vystavěný v letech 1865 - 68. Byl dlouhý 250 m a široký 10 m. Byl to řetězový most s visutou konstrukcí s krásně řešenými mostními věžemi. Říkalo se mu lidově most Eliščin, v roce 1919 dostal název po Milanu Rastislavu Štefánikovi, významnému astronomovi, letci a členu zahraniční Národní rady československé, zahynuvším při letecké havárii. Za protektorátu byl nazván po skladateli Leoši Janáčkovi (1940 - 45), po válce opět most Štefánikův. Přes svou modernizaci v 90. letech 19. st., kdy byl změněn na most lanový, přestal vyhovovat rostoucím nárokům na dopravu zejména pro svou malou šířku. Tak byla v r. 1936 vypsána soutěž na most nový, zvítězil projekt, jehož autory byli inž. Oldřich Širec, arch. Vlastislav Hofman a prof. ing. dr. Václav Dašek. V letech 1941 - 42 byl vedle starého mostu postaven provizorní dřevěný, Pražany zvaný Dřevák, takže starý řetězový most mohl být demontován a odvezen do hutí na šrot. Na jeho místě v ose Revoluční třídy byl v letech 1949 - 51 postaven podle vítězného návrhu nový železobetonový most, nazvaný jménem komunistického politika a novináře Jana Švermy (Švermův most), který zahynul ve 2. světové válce při přechodu slovenských hor.

Hlávkův most

Hlávkův most je dvanáctý most přes Vltavu na území města Prahy.
Je nejširším mostem v naší republice a prvním pražským betonovým mostem přes Vltavu. Hlávkův most je důležitou součástí severojižní magistrály. Město muselo nejdříve od soukromých majitelů vykoupit ostrov Štvanici. Provoz mostu byl zahájen až po skončení druhé severní části mostu na holešovické straně o délce 200 m, která se stavěla v letech 1909 - 12. Pozoruhodná je výtvarná výzdoba. Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, známější jsou medailony nad pilíři na bocích mostu, které představují portréty 12 radničních představitelů. Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita. Do sochařské výzdoby mostu měl původně patřit ještě pomník Josefa Hlávky, což se neuskutečnilo. Most však nese jméno po staviteli, architektovi, mecenáši věd a umění a zakladateli České akademie věd Josefu Hlávkovi.

Negrelliho viadukt

Negrelliho (Karlínský) viadukt je třináctým mostem přes Vltavu na území Prahy.
Zároveň je to druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze a první železniční most přes Vltavu vůbec. Jeho stavba byla nutná pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. Viadukt spojuje Masarykovo nádraží a Bubny a odděluje Nové Město od  Karlína. Až do r. 1910 to byl dokonce nejdelší most Evropy. Jeho délka je 1110 m. V letech 1952 - 53 byly odstraněny a nahrazeny betonovými nosníky tři oblouky nad Křižíkovou ulicí a v r. 1981 se totéž opakovalo nad Bubenským nábřežím. Důvodem byly stavby mimoúrovňových křižovatek pro stále se rozšiřující automobilovou dopravu.

Libeňský most

Libeňský most  je čtrnáctým mostem přes Vltavu na území Prahy.
V místech dnešního Libeňského mostu stál od r. 1903  prozatímní most s dřevěnou konstrukcí.
Most byl odevzdán do provozu veřejnosti 29. 10. 1928  k 10. výročí vzniku Československé republiky. Stužka, kterou přestřihl primátor Prahy JUDr. Karel Baxa, byla poprvé v barvách trikolory. Jménem primátora Baxy se most jmenoval po dobu první republiky, známější však byl pod názvem Libeňský, s nímž přečkal okupaci a pod kterým je znám dodnes s výjimkou několika let po osvobození, kdy se jmenoval Stalingradský.
Se svou zemní rampou na Maninách je to nejdelší silniční most s délkou 780 m.

Holešovický most

Holešovický železniční most  patnáctý most přes Vltavu na území Prahy.
Most  je součástí holešovické přeložky ze Stromovky do Libně, spojuje Holešovice s Libní pod Bulovkou, kde navazuje na tunel pod Bílou skálou.
Je  čtvrtým  železničním mostem přes Vltavu.
Zcela neobvyklá je šikmost mostu, překračuje řeku pod úhlem 45 stupňů.

most Barikádníků  most Barikádníků - přestavba 1

most Barikádníků - přestavba  

Most Barikádníků - přestavba.

Most Barikádníků je šestnáctým mostem přes Vltavu na území Prahy.
Most Barikádníků se jmenoval původně Trojský. Své dnešní jméno si vysloužil bojem Pražanů na slavné barikádě (Němá barikáda) na něm postavené v r. 1945. Přejmenován byl o rok později. V duchu koncepce Severojižní magistrály byl původní most Barikádníků koncem 70. let demontován, neboť nestačil nárokům dopravy. Zůstaly z něj jen spodní části pilířů, kterých využila nová čtyřproudová mostní novostavba.

Holešovický 1977  Holešovický 2010

Holešovický tramvajový most z roku 1977 a vizualizace. Takto bude vypadat po přestavbě.

Holešovický tramvajový most je sedmnáctým přemostěním Vltavy na území města Prahy.
Po převedení tramvajové dopravy na nový most bude původní tramvajový most demontován. Podle harmonogramu výstavby by se tak mělo stát v roce 2010.
Severní předmostí již pomalu roste, proto pokud se chcete nerušeně projet po jediném čistě tramvajovém mostě přes Vltavu, s návštěvou neotálejte.

Trojská lávka

Trojská lávka je osmnáctým a zatím posledním přemostěním Vltavy na území města Prahy.
Most vybudovaný pouze pro pěší vede přes rameno Vltavy mezi Trojským (Císařským) ostrovem a Trojou.
Je dlouhý 260 m, jeho železobetonové díly jsou zavěšené na soustavě 156 ocelových lan. V r. 1984 nahradila tato lávka starší přemostění, stržené povodní.

Řetězový most  Řetězový most 1

Jako druhý řetězový most byl vystavěn v letech 1865-1868  Most  císaře Františka Josefa I., avšak více se užíval lidovější název po jeho manželce - Eliščin most. Pro veřejnou dopravu byl uzavřen v roce 1941. Již neexistuje, stejně jako řetězový most, který stál v místě dnešního mostu Legií.

Zdroj: www.jkk.estranky.cz














 





 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Pražské mosty luděk 25. 02. 2012 - 10:47
RE(2x): Pražské mosty jarmila 25. 02. 2012 - 11:26